Transformované fondy penzijního spoření nabízejí uložení peněz, ne investici do zajištění ve stáří

Je pátek 20. ledna – a přesně týden nás dělí od otevření volebních místností a výběru nového prezidenta. Zatímco volby vzbuzují rychlé vášně, dlouhodobým problémem se stávají rostoucí náklady. Inflace se loni ke konci roku vyšplhala na 16,8 procenta a byla tak pátá nejvyšší v celé Evropské unii. Letos, po lednovém růstu cen energií a přecenění řady zboží, se přitom očekává, že se dostane až ke dvaceti procentům.

Zatímco náklady rostou, příjmy výrazně zaostávají. A to jak v případě mezd, tak bohužel i v případě úspor. Nejen těch, které využíváme za aktivního života, ale i těch uschovávaných na přilepšenou ve stáří.

Penzijní fondy loni v důsledku prudkého vzestupu inflace rekordně prodělaly. Za posledních deset let podle údajů Asociace penzijních společností ČR (APS) dokázaly překonat inflaci pouze dynamické účastnické fondy. Naopak zhodnocení prostředků v tzv. starém penzijku, tedy transformovaných fondech a také v povinných konzervativních fondech, nepřesáhlo za tuto dobu ani jedno procento. Jen v transformovaných fondech je v tuto dobu téměř 2,8 milionu účastníků. Celkově si na penzi spoří 4,4 milionu lidí.

Jestli se přesto vyplatí spořit, zda neplatíme za správu peněz až moc a co je dobré a špatné na návrhu ministerstva financí, které chce změnit penzijní připojištění, si povídáme s Janem Sedláčkem z APS.

Komentář Julie Hrstkové

Penzijní připojištění verze 2023: jak přežít inflaci a komu pomůže stát

3. 1. 2023 ▪ 4 min. čtení

V tomto podcastu držíme krátký formát, právě tak na cestu do práce nebo k rychlé kávě, když jste na home officu. A budeme rádi, když si nás každé ráno najdete na webových stránkách HN nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.