Každá koruna investovaná do jádra může tuzemské ekonomice přinést na multiplikačních efektech až 3,27 koruny. Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) to při stavbě čtyř bloků znamená celkem 2124 miliardy korun a dodatečných 731 miliard ve formě daní.
Jenže tyto peníze do ekonomiky nepřitečou automaticky. Autoři analýzy identifikovali řadu rizik, při jejichž naplnění by byl přínos jaderné výstavby pro Česko výrazně nižší. „Je to třeba nedostatek stavebních materiálů, kdy za posledních 30 let nebyl otevřen žádný nový lom,“ říká ekonom Aleš Rod, výkonný ředitel CETA a spoluautor studie. Hrozí proto, že nejen kamenivo, ale i štěrk, písek a další stavební materiály se budou muset do Dukovan a Temelína dovážet ze zahraničí a část peněz zůstane tam.
Nejde však zdaleka jen o kamenolomy. Firmy se obávají třeba nedostatku kvalifikovaného personálu a růstu mzdových nákladů, v regionu jaderného Třebíčska zase hrozí prudký růst cen nemovitostí. „Je potřeba, aby se trh práce v regionu nevysával a aby pracovníci, kteří budou stavět jadernou elektrárnu, měli dostatečné zázemí. Tedy aby jich tam co nejvíce zůstávalo, přistěhovali se s celou rodinou a chtěli tam dál žít,“ popisuje Rod úkoly státu, o kterých se v souvislosti s chystanou stavbou nových bloků příliš nemluví.
Podcast vznikl ve spolupráci se společností EDF.
