Občas slyšíme, že senioři mohou za špatný ekonomický stav Česka. O to hůř se pro ně shánějí peníze

Péče o seniory je mezi ostatními neziskovými aktivitami tak trochu ve stínu, říká Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90. Neziskovku pomáhající seniorům převzal před dvěma lety od svého otce Jana Lormana. Stalo se tak po dlouhých třiceti letech, během kterých se Život 90 vyvíjel a zlepšoval a dnes pomáhá 1500 seniorům a seniorkám v Česku.

„Je to možná proto, že se stáří podvědomě všichni tak trochu bojíme a nechceme o něm příliš přemýšlet,“ říká Lorman v podcastu Hospodářských novin. Vznikl při příležitosti konference Good Company Circle, která se konala na konci listopadu v Praze na Výstavišti v režii společnosti JTI, jež organizaci Život 90 dlouhodobě podporuje. „Někdy to dokonce slyšíme i na plná ústa – názor, že staří lidé jsou ti, kteří nám tu nechávají ekonomiku v takovém stavu, oni za to mohou. Takže sehnat pro seniory podporu nejde tak snadno jako jinde,“ dodává Lorman.

A když už se jim podaří sehnat firmu, která by chtěla podporovat seniory, většinou takové společnosti chtějí být u této podpory vidět, mít u toho PR. „Najdete málo firem, které by na vizibilitu rezignovaly nebo by byly ochotné se v ní omezit. Ovšem sehnat peníze na nákup softwaru a dalšího zázemí, abychom mohli fungovat, není vůbec jednoduché,“ podotýká Lorman. Jsou tedy vděční i za vyřazené firemní počítače a další vybavení.

HN BeNative

V Polsku stojí krabička cigaret i 80 korun. Češi jezdí pro kartony za hranice a výběr vyšší daně se nekoná

▪ 8 min. čtení

Oblíbeným zdrojem podpory bývá také firemní dobrovolnictví, tedy firmy nabídnou den, kdy zaměstnanci přicházejí do Života 90 dobrovolničit. „Nebývá to vždy jednoduché zajistit. Hlavně pokud mají představu, že přijdou a budou hned v kontaktu s klienty. To samozřejmě nemůžeme zaručit. S našimi klienty pracujeme kontinuálně, budujeme s nimi vztah založený na bezpečí a nemůžeme je nabídnout jako produkt. A vlastně to ani nechceme,“ dodává Lorman.