Nejen velké průmyslové firmy v posledním roce musely začít řešit, jak ušetřit za energie. Řada z nich proto nechala do provozů nainstalovat měřidla, pomocí kterých zjistily, kudy jim unikají peníze. „Velmi často se stává, že se v jednu chvíli topí i chladí a nikdo o tom nemá ani potuchy,“ popisuje častý problém šéf společnosti Flowbox Tomáš Rendla, host podcastu Inovátoři roku. Právě Flowbox se letos z pohledu Hospodářských novin zařadil mezi desítku nejinovativnějších podniků.

„Většinou se na nás firmy obrací a mají v ruce jen fakturu za elektřinu, která se jim moc nezamlouvá,“ popisuje Rendla jedinou informaci, kterou mu často společnosti při prvotní schůzce dávají. „Do provozů proto nainstalujeme měřidla, několik měsíců sbíráme data, monitorujeme situaci a pak vymyslíme konkrétní řešení pro řízení toků energií. Vše funguje na principu digitálního dvojčete,“ vysvětluje Rendla. Systém přitom pracuje i s externími informacemi, jako je předpověď počasí nebo spotové ceny energií. Kromě velkých průmyslových podniků se tak na firmu často obrací taky města, obce nebo správci velkých administrativních budov.

Budoucnost firmy vidí Rendla také v komunitní energetice. Doba levných energií je už podle něj pryč. „I když cena silové elektřiny klesne, stejně se v budoucnu zvednou poplatky za distribuci,“ naráží šéf společnosti Flowbox na fakt, že k přenosu energie z obnovitelných zdrojů, kterou si řada lidí vyrobí na střeše vlastního domu, budou stejně potřeba dráty, které vlastní velcí energetičtí hráči na trhu.

Kromě restrukturalizace energetického systému ale podle Rendly čeká změna i sektor stavebnictví a architektury, přizpůsobit se bude muset i akademická sféra. „Velmi rychle tady vznikají obory, které dřív vůbec neexistovaly, a ten hlad po lidech, kteří by se v nich orientovali, tady je už teď a do budoucna jen poroste,“ uzavírá Tomáš Rendla s tím, že i do jeho firmy se hlásí lidé, kteří dřív pracovali ve velkých korporátech, ale teď by se rádi naučili něco nového a šli s dobou. banner Inovátoři 2023