Vesmírné technologie využíváme v každodenním životě a roste jejich význam pro bezpečnost a obranu. Proto je potřeba je víc chránit – i z toho důvodu, že Rusko a Čína vyvíjejí zbraně proti satelitům, říká Jana Robinson, ředitelka Pražského institutu bezpečnostních studií. Pravděpodobnější teď ovšem je, že protivník nyní přes družice pošle falešné informace či bude rušit jejich signál.

Většina vesmírných zařízení je dvojího užití, tedy civilního i vojenského, a obloha se zahušťuje. Před deseti lety obíhalo Zemi zhruba 1100 družic, dnes jsou to přes čtyři tisíce. Své družice chtějí mít různé státy, aby byly méně závislé na vesmírných mocnostech, zároveň se do vesmíru derou soukromníci, kteří mohou využití vesmíru ulehčit i vojákům.

Rostou ale obavy, že autoritářské státy, jako jsou Čína nebo Rusko, se budou snažit zvýšit svůj geopolitický vliv ve vesmíru podobně, jako to dělají na Zemi. „Čína dělá za poslední dekádu ve vesmíru velké pokroky. A Rusko zase relativně nedávno vyzkoušelo vystřelení projektilu ze satelitu Kosmos,“ říká Jana Robinson.

Podobně jako na Zemi i ve vesmíru tak bude hrát svoji roli odstrašení, tedy schopnost ukázat, že případný útok nezůstane bez odvety.

Nejnovější díl a také předchozí epizody podcastu Signál Martina Ehla si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty a také v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.  

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist