Nejnebezpečnější dezinformace jsou ty, které vypadají nejvíc uvěřitelně, říká analytik Presl z firmy Semantic Vision

Jsou pochyby kolem použití vakcíny AstraZeneca dezinformace nebo ne? Pandemie totiž přenesla cíleně šířené lži z úzkého okruhu konspiračních webů mezi širší veřejnost. Až polovina lidí v Česku věří dezinformacím kolem covidu, varuje Dominik Presl, analytik firmy Semantic Visions a Asociace pro mezinárodní otázky.

Ne všechno jsou ale lži, které záměrně do veřejného prostoru vypustilo třeba Rusko nebo Čína. Vliv ruských dezinformací se podle Presla přeceňuje, větší část jich vzniká v Česku. Presl ví, o čem mluví. Ve firmě Semantic Visions analyzoval dezinformace kolem covidu pro české ministerstvo zdravotnictví, které s výsledky analýzy ale neumělo naložit. Tak firma spolupráci s ministerstvem ukončila.

V tomto díle podcastu Signál si vysvětlíme, co je to dezinformace, kde se bere a jak se proti ní dá bojovat. „Český stát vyklidil v pandemii informační pole, volné místo zabraly právě dezinformace," říká Presl. Role státu je v boji proti dezinformacím podle něj nezastupitelná, ale český stát tento problém ignoruje.

Lepší výsledky než příkazy a zákazy by na základě britské či tchajwanské zkušenosti, o nichž Presl napsal studii, mohlo mít vysvětlování a co největší transparentnost ministerstva zdravotnictví při poskytování dat o pandemii.

Nejnovější díl a také předchozí epizody podcastu Signál Martina Ehla si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty a také v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Proti konspiracím je odolná jen polovina Čechů na internetu, vládě stále chybí strategie, co s tím

24. 3. 2021 ▪ 4 min. čtení