Dnes, tady a teď, se Evropa nemusí rostoucí čínské politické a ekonomické moci bát, ale do budoucna to může být problém, říká Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vede v ní dva projekty sledující čínskou aktivitu ve střední Evropě a pracuje také v berlínském think-tanku Merics, z něhož se stává evropské centrum studia čínské politiky a ekonomiky.
Vztah k Číně bude v budoucnu jedna ze zásadních věcí, která ovlivní vývoj v Evropě. Dnes Evropané podle Karáskové při pohledu na Čínu buď podléhají naivitě, že se Čína může proměnit směrem k demokracii, nebo si naopak schopnosti Číny jako diktatury démonizují, naše znalost Číny je slabá. „Největší problém je přílišná závislost Evropy na čínském trhu, je to vidět na vlivu některých firem na politiku evropských vlád,“ říká Karásková.
Čína má podle ní respekt k evropské tradici, kultuře, bohatství, ale velmi se to mění. Po finanční krizi, po migrační krizi, po brexitu se čínský pohled na Evropu proměnil. Čínské vedení má pocit, že Evropská unie je zastaralý koncept a že se stala lokajem Spojených států.
Nejnovější díl a také předchozí epizody podcastu Signál Martina Ehla si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty a také v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
